Steinerová Magdaléna: Sandtray a sandplay terapie. Vymezení sandplay a její styčné body s analytickou psychologií C.G. Junga.

Sandtray je terapeutická metoda založená na hře s pískem a miniaturami předmětů a figurek. Písek, kterého se klient dotýká, slouží jako základ pro ztvárnění jeho představ odrážejících jeho vnitřní svět, vnitřní pochody, stav jeho duše. Na písku vytváří různé obrazy pomocí miniatur. Tato terapie je založena na přesvědčení, že lidská psychika má svou vlastní kapacitu a možnosti k vlastnímu uzdravení a využívá k tomu celou osobnost klienta za pomoci propojení smyslů (zrak, hmat), konání, myšlenkových pochodů a emočních procesů.

Podstatou Sandtray je vytváření obrazů z miniatur na herním pískovišti. Při Sandtray terapii se používá box s pískem a množství miniatur znázorňující postavy z reálného i fantazijního světa, figurky zvířat a miniatury předmětů představující svět kolem nás i svět mýtů, pohádek a fantazií. Jedná se o expresivní a projektivní techniku. Dochází při ní k exploraci, objevování vlastních psychických obsahů, témat obsazených konflikty intrapersonálních i interpersonálních. Dochází ale i k objevování vlastních zdrojů a zpracování konfliktních témat. Specifikem a zároveň výhodou Sandtray je, že využívá klientovy kreativity a nabízí mu mnoho možností k jejímu vyjádření, využívá hry a spontaneity a zábavných prvků, pracuje s emočními projevy, umožňuje vyjádřit se i neverbálně, dává klientovi pocit kontroly nad situací, dává mu jeho vlastní prostor a pocit svobody. Práce pomocí metody Sandtray přináší klientovi zažití přijetí sebe sama, svého výtvoru, zprostředkovává mu možnost vhledu na svou situaci, na své prožitky, umožňuje mu na mentální i emocionální úrovni přijmout své zážitky, zkušenosti, části své osobnosti, vytváří bezpečný prostor pro zpracování neodžitých traumatických zážitků.

Sandtray není terapeutický systém, nebo směr. Je to metoda, při které se používá písek, voda a miniatury. Tato metoda může být využívána terapeutickými směry (analytická psychologie, gestalt, nedirektivní terapie), které ji budou určovat směr a interpretovat na základě vlastního myšlenkového teoretického základu.

Často se zaměňuje termín Sandtray a Sandplay. Obojí využívá při terapii boxu s pískem a miniatur ke ztvárnění klientových představ. Obojí využívá symbolického jazyka, představivosti a obrazů v pískovišti. Terapeutické principy jsou však odlišné. Někteří autoři považují termín Sandtray za obecný, zatímco Sandplay za specifickou metodu spojenou s Jungovou psychologií. V užším slova smyslu má ale Sandtray teoretický základ v humanistické psychologie a aplikuje na klienta orientovaný přístup. V přístupu Sandplay se jedná o dlouhodobý proces několika sezení trvající měsíce, roky. Terapie sleduje proces individuace. U Sandtray může být sezení více, ale může i jedno. Důraz se klade na to, co se děje právě teď v tomto momentě. Odlišný je také přístup terapeuta. U Sandplay terapeut nevnáší své intervence do klientova výtvoru, ale soustředí se na jeho nevědomé procesy. U Sandtray dle humanistického přístupu je terapeut aktivně zapojen do uvědomování a růstu klienta. Spíše než na analýzu a interpretace, je Sandtray na rozdíl od Sandplay, orientováno na uvědomění si tady a teď.

Oba dva přístupy jsou však nedirektivní, intuitivní, používají metaforu, symboly a představivost. Při mé práci s klienty mi vyhovuje pojetí chápající termín Sandtray jako obecný pojem pro terapeutickou práci s herním pískovištěm. Vzhledem k tomu, že můj původní výcvik je v psychoanalytickém směru zajímala mě východiska Jungovy analytické psychologie pro Sandplay.

Styčné body Sandplay s analytickou psychologií C.G. Junga

Při mapování styčných bodů s analytickou psychologií a hledání východisek z Jungovy analytické psychologii budu používat termí Sandplay. Za jednu z průkopnic terapeutické metody Sandplay je považována Dora Kalff (1904 - 1989) švýcarská psycholožka, žákyně Carla Gustava Junga. Při práci s herním pískovištěm využívala metodiky Jungovy analytické psychoterapie. K teoretickým východiskům Jungovy analytické psychologie pro užití metody Sandplay patří především pojetí osobnosti jako psychofyzického celku, pojetí osobnosti na třech úrovních, význam fantazie, imaginace a hry, význam symbolů a vyjádření se pomocí symbolického jazyka.

Pojetí duše a těla

Jung nepovažuje duši a tělo za dvě oddělené složky. Jedno je neoddělitelné od druhého. Utrpení duše může poškodit tělo a stejně tak obráceně. Podle Junga, přestože je to nemožné hmatatelně prokázat, má duše svou vlastní vnitřní strukturu, stejně tak jako ji má každá organická forma. Duši a tělo považoval Jung za jeden celek. Vymezoval se vůči materialistickému pojetí nadřazující fyzikální a chemické procesy nad duševními. U organického a psychického růstu spatřoval totožný princip. Jako rostlina vytváří listy, duše vytváří své symboly, skrze které dává najevo svou existenci a skrze které komunikuje.

Práce s herním pískovištěm umožňuje terapeutovi vést klienta k vnímání vlastního těla, jeho projevů vnímaných na emocionální rovině. Tyto projevy a pocity lze pociťovat při procesu vytváření obrazu, nebo i při práci s jednou konkrétní figurkou, která pro klienta může mít svůj osobitý obsah spojený s citovým nábojem. Lze je pociťovat při verbalizování vytvořeného obrazu na pískovišti. Tělesné projevy mohou mít pro klienta informační charakter důležitý pro terapeutický proces.

Práci s tělem a tělesnými pocity zprostředkovává samotný materiál písek. Písek, obzvláště pro dítě, představuje něco, co dobře zná, s čím si hraje. Písek je zemitá základna, může symbolizovat bezpečí, jistotu. Dotyk a manipulace s pískem má pro mnohé relaxační účinek. Pomáhá si uvědomovat tělesné pocity klidu, pohody, uvolnění. Mnohé děti si vystačí s tím, že do písku opakovaně noří své ruce, písek přesýpají mezi prsty. I při sestavování obrazu z miniatur často písek přesýpají, předměty zasypávají a zase vyhrabávají. Tato činnost má na jejich psychiku zklidňující účinek a provádějí ji zcela spontánně. Terapeut pomáhá klientovi tyto procesy zvědomit. Pomáhá mu tak v tom, aby si bylo vědomo, že tělesné procesy mají vliv na duševní procesy a stejně tak obráceně.

Pojetí osobnosti

Osobnost podle Junga funguje na třech úrovních: vědomí, osobní nevědomí a kolektivní nevědomí. Na úrovni vědomí operuje Ego, které chrání naši mysl od přehlcení. Určuje, které psychické obsahy mohou do vědomí vstoupit. Snaží se tak zachovat soudržnost osobnosti a pocit identity. Zážitky, vzpomínky, které nejsou do vědomí vpuštěny, jsou uložené v osobním nevědomí. Kromě osobní minulosti, která zaplňuje různými obsahy naše nevědomí, jsou naším kolektivním nevědomím nesené obrazy, vzpomínky, jejich stopy z celé

naší lidské i prehumánní evoluční minulosti. Tyto obrazy jsou oddělené od našich osobních zkušeností, Jungem považované za univerzální, přesto kulturně podmíněné. Univerzální modely, pravzory, které reprezentují možnost jistého typu myšlení, nebo konání obsažené v kolektivním nevědomí, nazývá Jung archetypy. Archetyp v mysli člověka splývá s jeho vlastní zkušeností a má moc přitahovat k sobě jistý typ zážitků a přiřazuje určitý význam.

Na herním pískovišti má klient možnost vyjádřit své vědomé i nevědomé obsahy z osobního života, ale i obsahy vztahujícím se k archetypálním predispozicím. Už při samotném výběru miniatur, předmětů, figurek, ze kterých klient svůj obraz sestavuje, se aktivují nevědomé mechanismy. Klient je mnohdy určitou figurkou jakoby přitahován, přičemž na vědomé úrovni nedokáže říct, proč právě tuto figurku vybral. Univerzálně pojímané postavy (král, královna, stařena, dítě, čaroděj, Buddha, Kristus, rytíř, čert, anděl apod.) mají své obecně přisuzované vlastnosti, charakteristiky, které ovšem v kontextu klientova vlastního osobního i archetypálního vnímání mohou mít různou energii, přitažlivost, jiný emoční náboj. Box s pískem představuje svobodný a chráněný prostor, ve kterém se rozvíjí proces, který vede k harmoničtějšímu rozvoji osobnosti v souladu s jejími možnostmi. Obraz na pískovišti odráží všechny tři úrovně osobnosti klienta.

Význam fantazie, imaginace, hry

Lidská duše neustále vytváří svou skutečnost. Touto psychickou činností je fantazie. Fantazie je podle Junga kreativní proces, který integruje všechny ostatní psychické procesy i obsahy. Obsahuje zároveň myšlenku i cit, je zdrojem odpovědí na všechny otázky. Je propojením mezi vnějším a vnitřním světem. Jung zdůrazňuje také kreativní roli hry a imaginace. Veškerou lidskou činnost lze vystopovat v kreativní fantazii a imaginaci. Při terapii se zaměřoval na stav, při kterém pacient mohl experimentovat se svou přirozeností, pohrávat si s možností změny, možností toho, kým, nebo jakým se stát, na stav mysli, ve které bylo přípustné vše a nebylo přípustné nic, co by bylo fixně dané a bez naděje.

Stejně tak i při terapii Sandplay je fantazie a imaginace hnací silou, bez které by tento proces vůbec nebyl možný. Klient je tvůrčí tvořitel. Svoje vlastní imaginativní představy vyjadřuje pomocí předmětů na pískovišti. Využívá fantazii, která dává psychickou moc používaným předmětům a figurkám, čímž tento proces může dosahovat léčebného účinku.

Za jeden z produktů fantazie považoval Jung sen. Sen obsahuje myšlenku i obraz, které jsou zcela nekontrolovatelným produktem naší duše. Přicházejí z nevědomí. Jung považoval sen za spontánní znázornění aktuálního stavu nevědomí v symbolické formě. Když klient vytváří své obrazy na písku pomocí miniatur, aktivuje svůj vnitřní proces směřující k dosažení vlastní seberealizace, nebo celostnosti. Představy vyjádřené na herním pískovišti mají pro terapeuta stejnou psychickou sílu jako představy promítané ve snu. Klient vytváří pomocí obrazů na pískovišti to, co přichází z vnitřku. Spouští se tak proces objevování duševních obsahů, jejich vyjádření pomocí symbolů, uvědomění vlastních prožitků, uvědomění vlastních schopností a zdrojů a možnosti nastavení změny.

Symboly, symbolický jazyk

Symbol je viditelný znak něčeho neviditelného. Je to něco, co reprezentuje něco jiného. V dnešní době jsou například hojně používané emotikony, piktogramy. Pro Junga je symbol vnějším projevem archetypu (např. sova byla ve starověku symbolem moudrosti). Každý předmět může mít několik významů a několik různě emočně laděných výrazů. Například kytka může být spojena s představou pohřební kytice, nebo s představou svatební kytice. Každý takový předmět, který má moc něco symbolizovat v nás může aktivovat různé energie, různé významy napříč naší osobní historií i napříč kulturními, náboženskými, mytologickými, ideovými systémy.

Množství předmětů, miniatur, figurek z reálného i fantazijního světa, náboženské symboly, symboly života a smrti, figurky zvířat, kterým lze přiřadit určité vlastnosti, umožňují klientovi vyjádřit se při Sandplay terapii pomocí symbolického jazyka i tam, kde chybí slova pro vyjádření vnitřní nepohody. Terapeutický význam má "dešifrování", neboli objevování významů symbolů, které jsou pro klienta individuální.

Závěr

Při práci s klienty mi vyhovuje kombinovat oba přístupu. Hlavní rámec terapeutické práce udává Sandtray. Klient vystavuje svůj obraz na pískovišti a jako terapeut s ní potom verbalizuji jeho pocity při celém procesu (od výběru figurek až po dokončení obrazu). Objevuji s ním pomocí slov význam jednotlivých předmětů a význam jejich umístění,

dynamiku obrazu. Hledám s klientem možnosti změny směřující k růstu. Někdy je změna možná již při jednom sezení, jindy je potřeba na ní pracovat a hledat při více sezeních. Vždy je pro mě důležité to, co zažívá klient v danou chvíli a zda se jeho emoce proměňují. Snažím se ho vést k tomu, aby si sám uvědomoval, zda je jeho emoční prožívání jiné na začátku a jiné na konci. Jako terapeut ale zároveň i sleduje nevědomé mechanismy, vnímám symboly vybraných miniatur a figurek, snažím se sledovat, co v probíhajícím procesu může být na vědomé a na nevědomé úrovni. Přesto se ale držím nedirektivního přístupu ve vztahu s klientem a své interpretace mu nenabízím, snažím se ale zdůraznit ty, které klient přináší sám.

Proces, který se při Sandtray terapii děje, je uskutečňován pomocí hry. Hra zůstává vždy na symbolické úrovni, a tím chrání klienta před nepříjemnými pocity, pocity studu a umožňuje jim vyjádřit i traumatické zážitky. Pomocí stavění figurek je možné "poodstoupit" od vlastní traumatické zkušenosti a nahlížet na ni, jakoby nezúčastněně. Přitom ale má klient možnost s touto zkušeností na pískovišti manipulovat. Terapeutický proces pomocí metody Sandtry podporuje sebevědomí klienta, vede k uvědomování si vlastních schopností a podporuje jeho růst.

Kromě již uvedených přínosů Sandtray terapie uvedených výše, je obzvláště u dětí důležitý fakt, že tato metoda přináší úlevu, uvolnění, odpočinek od konfliktních situací, které zažívá ve své rodině. Sandptray nabízí dítěti prostor, kde se věci mohou dít tak, jak on sám chce a jak si přeje.

Použitá literatura:
Jung, C.,G.: Člověk a duše. Academia, Praha 1995
Längle, S., Sulz, M.: Žít svůj vlastní život. Portál, Praha 2007
https://www.aispt.it/sandplay-therapy