Přínos sandtray pro mou práci psychoterapeutky_ Renáta Lakajíčková

S terapeutickým pískovištěm jsem se poprvé setkala na kazuistických seminářích v Praze, které vedla zkušená dětská psycholožka a psychoterapeutka Alena Vávrová. Metodu jsme používali jako supervizního prostředku i jako inspiraci další možné práce nejen s dětským klientem. Práce s pískovištěm mne velmi zaujala, začala jsem tedy hledat, kde bych se s touto metodou více seznámila. Cesta mě zavedla do Kolína k psychoterapeutce a lektorce Veronice Galusové, která tyto kurzy začala jako jedna z mála u nás v České republice pořádat. Možností, jak pracovat s pískovištěm, je více. Jednou z nich je přístup jungiánský, zde se interpretuje to, co klient na pískovišti postaví. Mě ale oslovilo Sandtray. Představovalo nový způsob jak uchopit práci s klientem. Nezaměřuje se totiž vůbec na interpretace, ale na prožitek "teď a tady", což je blízké spíše gestalt přístupu. Můj psychoterapeutický výcvik je psychodynamicky orientovaný. Čekalo mne tedy ponoření se to terapeutických vod pro mě ještě příliš neprozkoumaných.

V počátku výcviku v Sandtray jsem s terapií jako takovou teprve začínala. Metoda Sandtray mi ale připadá tak bezpečná, že i když jsem měla obavy, jak se mi v terapii povede, tato metoda mi poskytovala nejen mnoho možností, jak s klientem pracovat, ale také bezpečí pro mne i pro klienta, a to především právě v tom, že Sandtray nepoužívá interpretací, u kterých by měl mít terapeut více zkušeností v praxi. Při vlastní práci ve výcviku jsem si na pískovišti vyzkoušela, jak je Sandtray obohacující a přináší jiné pohledy a možnosti v terapii. V Sandtray vidím velký potenciál, především proto, že se jedná převážně o neverbální způsob práce. Jako terapeuti můžeme tedy rychleji dítě zapojit do procesu. Dítě se příliš nebrání, hraní mu je blízké, je to pro něj bezpečné, zná to a nemusí mít tolik ostychu jako při mluvené řeči. Velmi významné je v Sandtray to, že se jedná o projektivní metodu. Klient tak může prostřednictvím zástupných figurek ukázat, co prožívá a co je pro něj aktuálně důležité. Dítě má možnost odžít si náročné situace, připravit se na něco, co ho čeká, hledat jiná řešení v situacích, které pro něj nejsou komfortní. Úkolem Sandtray je posilování klienta, především jeho sebedůvěry a toho, že zvládne svůj problém vyřešit sám. Sandtray vede klienty ke změně. Terapeut se na změnu soustředí a vyhledává příležitost, aby ukázal klientovi, kde by ke změně mohlo dojít. Vede ho pomocí dotazování jak na konkrétní situaci v pískovišti, tak na jeho prožívání při práci. Terapeut je v procesu především průvodcem, vytváří pro dítě bezpečný prostor, pomáhá mu hledat to, co dítě potřebuje. Projevuje zájem o dítě. Vyjadřuje to, že chce nahlédnout do jeho světa. Terapeut popisuje proces. Soustředí se na momenty, které by mohly klientovi pomoci ke změně. Klienta bere takového, jaký je, přijímá ho bez výhrad. Stává se jeho spojencem. Dítě si samo určuje intenzitu prožitku. Sandtray odkrývá naše nevědomí, v tom je jeho velká síla. Klient zobrazuje prostřednictvím figurek to, co pro něj může být těžké formulovat slovy. Jako příklad bych uvedla postavičky různých zvířat (had, drak) nebo figurek (čarodějnice, bojovník), kterými dítě ukazuje např. ohrožení. Vždy je však důležité ptát se dítěte, co daná figurka znamená, naše fantazie může být totiž milná. Pro děti je také těžké vyjadřovat emoce, i v tomto Sandtray velmi pomáhá. Různé emoce mohou představovat různé figurky a předměty, dítě tak může vyjádřit emoci, kterou zná, ale nemá pro ni jméno. My mu pak pomáháme emoci pojmenovat. Prostřednictvím figurek mohou klienti externalizovat svůj problém a dívat se na něj z povzdálí, z bezpečné vzdálenosti.

Sandtray využívá práci s tělem, která je v procesu jedním z klíčových faktorů změny. Díky pozorování a zkoumání pocitů můžeme s klientem najít místo v těle, kde danou emoci cítí. S touto emocí můžeme dále pracovat. Hledáme s klientem, co potřebuje. V Sandtray se pracuje především s fantazií, ale pokud je to pro proces důležité, klient může z počátku zkoumat např. jen konzistenci písku. Pro někoho je důležité naladit se na práci. Jde o úplně jinou formu práce, než je běžné v psychoterapii, kde se využívá především slov. Ponořit se do procesu může být náročnější právě pro dospělého, který jakoby najednou nevěděl, co má dělat. Každý má prostor dělat prostě to, co zrovna potřebuje.

Proces začátku práce s pískovištěm pro mne byl velmi radostný. Jako asi každý, kdo s pískovištěm začíná, tak i já jsem pociťovala velké nadšení. To plynulo nejen z toho, kolik věcí si člověk může pořídit (rozličné figurky, stavby, přírodniny), ale i z širokých možností, které pískoviště nabízí. Můžete pracovat s jednotlivcem, ale i se skupinou (př. třídní kolektiv) nebo rodinou. Můžete použít suchý písek nebo mokrý. Já nabízím obě varianty a klient si tak může vybrat pokaždé něco jiného. Jednou ho baví nalévat do písku vodu a tvarovat z písku, jindy použije plochu písku a spíše umísťuje figurky. Fascinuje mne, jak lze na pískovišti rozvíjet fantazijní svět. Vše je vlastně povoleno. Je jen několik pravidel, která je důležité dodržovat.

Ve výcviku pro mne bylo cenné naučit se nabízet klientům témata, která mohou zpracovat. Byla to jakási berlička, když bude pro klienta těžší začít. Ne všechny děti vědí, co chtějí stavět, někdo potřebuje postrčit nebo chce přímo zadat, co má postavit. Můžeme ho tak směřovat k určitému tématu, které nám pro něj připadá užitečné. Nikdy nic nezkazíme úkolem postavit mapu rodiny. Ta nám může pomoci odhalit hodně důležitých věcí, protože potíže dítěte se často týkají celé rodiny. Zadat úkol můžeme takto: "Zajímalo by mě, jak to je u vás doma. Zkusila bys postavit na pískovišti svoji rodinu?"

To, že jsme si mohli zkoušet práci na pískovišti především na sobě, mi pomohlo v tom získat více jistoty jak k metodě přistupovat. Je užitečné sledovat druhého, jak pracuje, ale nejvíce mi dalo zkusit si sama být průvodcem při práci na pískovišti. Velmi silné momenty jsem zažila i při mé vlastní zkušenosti se Sandtray terapií. A to mi připadá nakonec to nejcennější, díky tomu jsem objevila sílu terapeutického pískoviště.

Ve své práci psychoterapeutky nadále využívám terapeutického pískoviště a hledám další možnosti, které tato metoda nabízí. Všem, kteří pracují především s dětmi, doporučuji, aby si pískoviště vyzkoušeli a nebáli se s ním pracovat. Pracovat s pískovištěm je velmi obohacující i zábavné. Na pískovišti je prostor pro prožití veškerých emocí, smutku, vzteku, hněvu, překvapení, radosti ale i přijetí nebo pouhého klidu a prostoru, které dětem i dospělým někdy chybí. Myslím si, že důležité pro nás, kdo pracujeme se Sandtray, je sdílení. Proto bych chtěla všechny povzbudit, aby sdíleli své zkušenosti např. na stránkách sandtray.cz. Můžeme sdílet nejen svoje podněty k samotné práci, ale také si můžeme dávat své tipy pro nákup figurek, protože bez figurek by bylo pískoviště pouhou nepopsanou plochou. Pokud se to podaří, ráda bych v budoucnu využívala i příležitostně supervizí určených přímo pro psychoterapeuty pracujícími s terapeutickým pískovištěm.

Všem vám přeji hodně radosti na terapeutickém pískovišti.

Kontakt:

Bc. Renáta Lokajíčková, DiS.

Poradenství pro děti a mládež Benešov

tel.: 731 468 497

e-mail: renca.lokajickova@gmail.com

https://poradenstvi-pro-deti-a-mladez-benesov.webnode.cz/